„Rusko se zřejmě chystá na útok pod falešnou vlajkou. Maskování se stalo cílem ruské hybridní války,“ komentuje pro pravidelný pořad Radiožurnálu Co se děje se světem odborník Vlastislav Bříza.

Sdílená laboratoř CEITEC Nano v Brně otevírá vědu akademické i komerční sféře. Za dostupnou cenu tu lidé mohou využívat drahé přístroje, i díky tomu tu vzniklo několik start-upů.

„V kontextu elektronové mikroskopie není Česko montovnou, posouváme celý obor kupředu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Libor Strakoš, product marketing manager ve firmě Thermo Fisher Scientific.

Na Českou republiku je vedena další série kybernetických útoků, za nimiž pravděpodobně stojí Čína. Jde o Operaci Dragon Weave, kterou popsala společnost Seqrite Labs. Kampaň kromě Česka míří na Tchaj-wan, s nímž má českou úzkou spolupráci, například v oblasti čipů, bezpečnosti nebo výroby serverů pro umělou inteligenci. Akce Dragon Weave se zaměřuje na úředníky a další představitele státu, akademiky, výzkumníky, zajímavé technologické subjekty, finanční sektor, ale také na běžné občany. Útočníci posílají phishingové e-maily se souborem .zip v příloze. Po jeho případném rozbalení se spustí nástroj napsaný v jazyce Rust, jehož účelem je dolování dat a komunikace s řídícími servery pro dlouhodobější špionáž. Operace Dragon Weave prozatím nebyla připsána konkrétnímu aktérovi, podle způsobu operace a technických prostředků je ale přisuzována Číně. Ta se na Česko soustředí dlouhodobě, mimo jiné právě kvůli Tchaj-wanu. Čína například útočila na tuzemskou kritickou infrastrukturu. Evropská unie zase nedávno uvalila omezení na čínskou společnost a její zakladatele, kteří provedli hackerské útoky na tuzemské ministerstvo zahraničí. Čína uvalila sankce na čtyři české firmy. Jedna z nich odhalila zapojení Číny do sabotáže internetového kabelu

Problémy kolem Jednotného měsíčního hlášení zaměstnanců (JMHZ) se rozrostly o skutečnost, že do některých firem se dostávají údaje úplně cizích zaměstnanců. A to včetně jména, příjmení, data a místa narození nebo osobního identifikačního čísla, které může být shodné s rodným číslem. Podle Seznam Zpráv situaci prošetřuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Není jasné, kolika firem a zaměstnanců se problém týká, ale náhled na cizí údaje popisuje na sociálních fórech řada mzdových účetních včetně toho, že vidí jejich rodné číslo. Zaměstnanci cizích firem se jim propsali do systémů spojených s JMHZ tak, jako by je zaměstnávala daná společnost. Týká se to přitom i několika let zpětně, do systému je totiž třeba zapsat i ty pracovníky, kteří ve firmě už vůbec nemusí působit. Jiní účetní si mezi sebou stěžují naopak na „ztracené“ zaměstnance, které už do systému nahlásili, ale nyní je při kontrole nevidí. Podle Seznam Zpráv ÚOOÚ ke včerejšku registroval zhruba 50 stížností a podnětů na zpracování osobních údajů v této souvislosti. JMHZ potýká s problémy, které se začaly kumulovat ještě před jeho veřejným spuštěním. Účetní si stěžovali na to, že po nich chce stát podrobnosti o zaměstnancích, které už má, a že tráví čas zjišťováním skutečností, které by mnohdy o svých kolezích neměli vědět, nebo jsou přímo nedostupné. Při oficiálním spuštění naráželi na řadu problémů, v systému se ztrácely celé firmy. JMHZ I po týdnech vykazuje chyby a proti postupu se někteří ohrazují peticí. Vývojáři, kteří vytvářejí programy pro účetní, popisují nesmyslnou dokumentaci. Své zkušenosti se stálou změnou systému a podrobný vývoj popsal pro Lupu Pavel Pitřinec s tím, že některé části systému považuje za vyloženě nepřátelské. Jak sakra tohle testovali? JMHZ pohledem jednoho programátora