Šéfka úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Informoval o tom...

Šéfka úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Informoval o tom...

Lidem, kteří neplatí výživné, by od ledna mohlo znovu hrozit vězení. Předpokládá to koaliční novela, kterou projednávají poslanci. „Rozhodně nejsme pro to, aby se neplatiči dostávali do vězení. Jsme pro alternativní tresty nebo domácí vězení,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti ředitelka Asociace neúplných rodin Iveta Novotná. „Nemyslím si, že kriminalizace je to, co nám placení zajistí,“ varuje předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková.

Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Informoval o tom server Seznam Zprávy, podle kterého po výhradách ministrů kabinet projednávání usnesení přerušil.

Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Informoval...

Stát v souvislosti se zavedením Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) zruší srážkovou daň ze závislé činnosti. Finanční úřady totiž mají díky jednotnému hlášení přehled o všech příjmech ze závislé činnosti (i těch, které jsou teď daněné srážkou) a budou na ně aplikovat jednotný daňový režim v podobě zálohové daně odváděné zaměstnavatelem.  První fáze zrušení srážkové daně proběhla už letos v lednu, ale týkala se jen příjmů daňových nerezidentů, kteří jsou členy orgánů právnických osob. Od 1. ledna 2027 dojde ke zrušení srážkové daně u některých příjmů fyzických osob ze závislé činnosti úplně. Změna se dotkne např. zaměstnanců, kteří pracují na dohodu. Daň se u nich bude vybírat opět zálohou, kterou srazí a finančnímu úřadu odvede zaměstnavatel. U toho posledního si pak budou moci pracovníci nechat zálohy zúčtovat (pokud u něj mají podepsané Prohlášení k dani, pokud nemají, mohou prohlášení učinit dodatečně a pak požádat o zúčtování). V případě, že si o zúčtování zaměstnavatele nepožádají, bude jejich daňová povinnost splněna právě díky sraženým zálohám (to ale jen za podmínky, že jim nevznikla povinnost podat daňové přiznání). Zaměstnanci s vedlejšími příjmy snad přiznání podávat nebudou, srážková daň však stejně skončí Srážkovou daň (jde o daň z příjmů) ve výši 15 % rovnou sráží plátce daně, který ji následně odesílá finančnímu úřadu. Příjmy daněné srážkou tvoří samostatný daňový základ. Odvodem srážkové daně dochází k vypořádání daňové povinnosti poplatníka. Není nutné kvůli ní podávat daňové přiznání, ale nelze v tomto případě uplatnit odčitatelné položky ani slevy na dani. Proto se takto daněné příjmy dají uvést do přiznání a srážkovou daň započíst na celkovou daňovou povinnost nebo poté, co poplatník podepíše prohlášení lze srážkovou daň započíst v rámci ročního zúčtování. Srážková daň se aplikuje např. pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani, při velmi nízkých příjmech, které nezaloží účast na nemocenském pojištění, u dohody o pracovní činnosti (nepodepsané prohlášení a příjem do 4500 Kč měsíčně) a u dohody o provedení práce (nepodepsané prohlášení a příjem do 11 500 Kč měsíčně).

Šéfka úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Informoval

Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha předložila ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Ministři ale měli výhrady.

Šéfka úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Informoval...

Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu, píše serve...

Šéfka úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu. Informoval...

Jeden z nejproblematičtějších projektů českého eGovernmentu – vybudování systémů eSbírka a eLegislativa – se možná bude od základu předělávat. V rozhovoru pro server iRozhlas.cz to připustil vládním zmocněnec pro digitalizaci Lukáš Klučka. Elektronická sbírka zákonů (eSbírka) už běží, ale eLegislativa, která má sloužit k digitální tvorbě a připomínkování zákonů, měla plně začít fungovat od 15. ledna 2027. Jak jsme na Lupě informovali už dříve, ministerstvo vnitra však letos navrhlo další odklad plné funkčnosti eLegislativy.  Úřad původně žádal o odklad na rok 2029, poslanci nakonec na nedávné schůzi schválili posun až na 15. leden 2030. Příslušný zákon teď musí schválit ještě Senát a podepsat prezident. Podle Klučky si vnitro zároveň zadalo analýzu, která má určit, jak bude projekt dále pokračovat. „V tuto chvíli hledáme řešení, které bude ekonomicky nejvýhodnější,“ řekl iRozhlasu zmocněnec. Vnitro podle něj jednak čeká návrh ceny na dokončení eLegislativy od firmy Asseco, která je dodavatelem systému. „Současně si ale vedle zpracováváme i nějaké možnosti, jakými by v tom kontextu let 2026/27 bylo možné celou tu architekturu navrhnout tak, aby to celé fungovalo a odpovídalo uživatelským požadavkům. To, co nám vyjde, že bude finančně – i co se týče nějakého dlouhodobého provozu – nejefektivnější, tou cestou půjdeme,“ řekl Klučka. Systém je podle něj od začátku špatně nastavený. „Ti, kdo tu architekturu na začátku navrhovali, tak zkrátka neměli dostatečný kontakt s budoucími uživateli a navrhli systém tak, že uživatelům zkrátka nevyhovuje,“ řekl. „Jsme v tuto chvíli ve stavu, kdy se můžeme snažit zachránit to, co máme, anebo se opravdu podívat, zdali technologickým posunem, který za celou dobu, kdy ten projekt je ve vývoji, nastal, už nejsou technologie a postupy, které by nám to umožnily celé udělat štíhleji a levněji,“ dodal. Klučka zatím nechtěl spekulovat, zda je lepší systém předělat, nebo pokračovat ve vývoji stávajícího softwaru. „Jsou ve hře obě varianty. A dokud nebudu mít technické řešení, za které budu opravdu ochotný dát ruku do ohně, tak nebudu říkat, kterou cestou se vydáme,“ řekl iRozhlasu.  O problémech systému eSeL (e-Sbírka a e-Legislativa) na Lupě píšeme přes 13 let. Prvotní záměr se datuje do roku 2000 a po dlouhých debatách vznik obou systémů za půl miliardy Kč odsouhlasila v roce 2015 vláda premiéra Bohuslava Sobotky. Podle jejího plánu měly obě části začít v ostrém provozu fungovat od začátku roku 2019. Následovala série odkladů a zdražování, která vyústila až v současný stav.

Cestující, kteří využívají aplikaci PID Lítačka, se od 1. ledna musí připravit na změnu. Od nového roku totiž dojde k výrazné proměně. Nová aplikace, jejíž vývoj stál desítky milionů korun, přinese některé zajímavé novinky, přičemž má zároveň zachovat aktuálně nejpoužívanější funkce.

Minimální zálohy a odvody pro OSVČ v paušálním režimu daně se od ledna 2027 zvýší. Souvisí to s růstem průměrné mzdy, z níž se tyto částky odvozují. Ani po zvýšení však nedosáhnou takové úrovně, jakou...