Mor včelího plodu a hniloba včelího plodu patří mezi poměrně časté choroby v Česku. Neexistuje na ně lék a napadená včelstva se musejí utratit. Vědci z Akademie věd ČR ve spolupráci s včelařskými a te...

Mor i hniloba včelího plodu patří mezi poměrně časté včelí choroby v tuzemsku. Neexistuje na ně lék a napadená včelstva se musejí utratit. Výzkumníci z Akademie věd ČR ve spolupráci s včelařskými a te...

Ako včely: Umenie kolektívneho rozhodovania. Včelie úle fungujú ako superorganizmus, kde robotnice kolektívne rozhodujú o osude celého úľa prostredníctvom tanca a kvóra. Potlačenie ega je kľúčové pre spoločnú budúcnosť.

V dnešnom svete, plnom chaosu a rozdelenia, sa môžeme naučiť niečo zásadné od maličkých tvorov – včiel. V príhovore Rebecca Krowelski na TEDxWinnipeg nám prezrádza fascinujúce tajomstvá života vo včelích úľoch a ponúka cenné ponaučenia pre ľudí, ako môžeme lepšie rozhodovať a prispievať k spoločnej budúcnosti. Jej príbeh o záchrane včely pokrytej medom a následné skúmanie procesov kolektívneho rozhodovania vo včelích kolóniách nás vedú k hlbokým úvahám o našej vlastnej úlohe v globálnom ekosystéme. ## Včelie tajomstvo: Superorganizmus a prepojenosť Rebecca Krowelski, včelárka s desaťročnou praxou, nás zoznámi so životom vo včelích úľoch. Upozorňuje na to, že včely fungujú ako superorganizmus – jedna živá jednota. V úli nájdeme tri kasty: trúdov (samcov), robotnice a kráľovnú. Trúdy sú zodpovední za rozmnožovanie, robotnice vykonávajú nespočetné množstvo prác od ošetrovania lariev po hľadanie potravy a dokonca aj pochovávanie mŕtvych včiel. Kráľovná je matkou celej kolónie. Napriek dôležitosti kráľovnej, práve robotnice kolektívne rozhodujú o osude celého úľa s ohľadom na prežitie druhu. ### This post is for subscribers only Become a member to get access to all content Subscribe now

Písničkářka Magdalena Fendrychová vystupující jako Kvietah na třetím albu Rozkousanej svět propojuje intimní výpovědi s reakcemi na současné dění. V rozhovoru mluví o společné tvorbě s kapelou Včely, ...

Selâm aleyküm! Když jsem vyrůstala na ukrajinském východě, k moři jsme jezdili na Krym. Cesta do města Džankoj na severu ukrajinského poloostrova trvala zhruba sedm hodin autem. Po obou stranách silnice stáli prodejci a prodavačky s nejsladšími melouny a broskvemi, jaké jsem v životě ochutnala, kolem nichž neustále poletovaly včely. Káva za pár hřiven z přilehlého stánku mi dodnes voní jako […]

Nečekaný objev zaznamenali vědci z Jihočeské univerzity při terénním průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě. Narazili na čalounici jerlínovou – invazní druh samotářské včely pocházející z východní A...

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří...

> Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý pouze z jižní Moravy. K jeho překvapivému výskytu v netypické nadmořské výšce kolem 700 metrů pravděpodobně přispěla letošní extrémní vedra. Čalounice jerlínová (Megachile sculpturalis) byla do Evropy poprvé zavlečena na přelomu století, patrně s lodní dopravou. Od prvního nálezu na jihu Francie se pak začala šířit Evropou. V současné době se vyskytuje ve většině jihozápadní Evropy (Francie, Itálie, Španělsko) a proniká i do střední Evropy (jih Německa, Rakousko, Maďarsko, Slovensko). V České republice byla poprvé zaznamenána v létě 2025 na jižní Moravě. Letošní nález této včely je ale z druhé strany České republiky, kde byla čalounice jerlínová zaznamenána na východním okraji CHKO Šumava, a to v nadmořské výšce kolem 700 m, což není pro tento druh typické. K výskytu druhu v takových podmínkách patrně přispěla extrémní vedra na začátku letošního léta. „Při průzkumu diverzity žahadlových blanokřídlých jsem poblíž pastviny u Blanického mlýna uviděl zvíře, které bylo na první pohled neobvyklé – příliš velké na jakoukoliv naši čalounici. Když jsem si uvědomil, na co se dívám, okamžitě jsem hmyz ulovil do síťky, protože bez dokladového exempláře nebo fotografie by byl nález tak daleko od oblasti známého výskytu na Moravě asi těžko uvěřitelný," popisuje překvapivý nález Michal Perlík z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Čalounice jerlínová hnízdí, podobně jako naše domácí čalounice, v přirozených dutinách. Na rozdíl od našich druhů ale, kvůli své velikosti kolem 2,5 cm, obývá dutiny větších rozměrů. Dutiny osídlené tímto druhem lze rozpoznat podle zátky na dokončeném hnízdě. Ta je v případě čalounice jerlínové zhotovena ze smoly a pryskyřice, díky čemuž může působit nápadně zlatavě lesklým dojmem. Čalounice jerlínová navštěvuje široké spektrum kvetoucích nektarodárných rostlin. V evropských podmínkách pak samice preferují pyl jerllínu japonského (Sophora japonica). Ačkoliv se jedná o nápadný invazní druh, který se na území Evropy vyskytuje dlouhou dobu, jeho dopady na lokální biodiverzitu zatím nejsou známé. Může za to samotářské hnízdění, ale i skutečnost, že vzhledem k velikosti a letové periodě si přímo konkuruje s velmi málo domácími druhy. I tak je ale třeba její šíření sledovat, protože i pokud zdánlivě neškodí domácím druhům, může s sebou nést nové patogeny, které mohou v budoucnu ovlivnit populace našich volně žijících opylovačů. Druh byl zaznamenán při průzkumu pastviny exmoorských pony v rámci výzkumného projektu TAČR - Refaunace nekompletních ekosystémů velkými kopytníky v kontextu Nature Restoration Law – ReNEVeK. universitas.cz/aktuality/14018…

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří...

Praha nabízí dětem mnohem víc než jen běžné sportovní nebo výtvarné kroužky. Po škole mohou vyrazit za šermem, včelařením, robotikou, železničními modely nebo třeba historií dopravy. Podívejte se na n...